Přetlačování rukama je praktická metoda, vytvořená Chen Wang-tingem, která umožňuje uplatnit a využít formy Tchaj-ťi. Tvoří spojovací článek mezi cvičením forem a aplikacemi a je zároveň také způsobem, jak se učit bojovým a obranným dovednostem tohoto umění. Tato metoda vznikla propojením principů Tchaj-ťi a bojových metod úchopů, zápasení a odhazování. Přetlačování se pak dále rozvíjelo a zlepšovalo, až se z něj stal unikátní styl.
Žák se při cvičení snaží zharmonizovat s pohyby soupeře a odstranit veškeré napětí a odpor ve svých vlastních reakcích. Na rozdíl od většiny vnějších bojových umění není cílem jen blokovat přicházející sílu ještě větší silou, ale „naslouchat“ a „vypůjčit si“ protivníkovu energii k vlastní obraně.
Cvičení ve dvojicích je nutným doplňkem ke cvičení sestav, pokud se zajímáte o Tchaj-ťi čchüan jako o ucelený sebeobranný systém. Systém „Staré školy“ obsahuje pět forem cvičení ve dvojicích, které jsou předem definované a řízené. V pozdějším stádiu výuky se studenti Taiji Akademie věnují také nácviku volného boje.
Přetlačování rukama je složená cvičební metoda tradičních čínských bojových umění. Od dávných dob bylo cvičení kopů, úderů, porážení, srážení na zem a chytání odděleno. Metoda porážení protivníka, praktikovaná bez úderů, se vyvinula nezávisle. Ostatní čtyři metody, přestože se cvičily kombinovaně, měly různé charaktery. Vzhledem k tomu, že cvičení těchto čtyř metod často způsobilo vážná zranění, jejich provádění se stalo spíše symbolické a dalo vzniknout metodám zvyšujícím představivost. Jejich provedení se tak ale bohužel stalo bezúčelné.
Z toho důvodu se cvičení, pečlivě rozvinutá mistry starších generací, nemohla dále rozvíjet. Je to důvod, proč množství známých odvětví Tchaj-ťi čchüan starověké Číny, předávaných po několik generací, ztratilo svou vitalitu, zbyly pouze jejich názvy a nikdo je již nevyučoval. Při cvičení metody Přetlačování rukama, kterou vytvořil Chen Wang-ting, si dva soupeři spojení páskem, kteří se otáčejí a vzájemně dotýkají, cvičí svůj smysl pro dotyk kůží a vnímání celým tělem. Nejen tato metoda, ale sloučení s bojovými metodami jako bylo chytání a údery zlepšilo cvičení.
Vezměme si například chytání. Chen Wang-ting vylepšená metoda se nesoustředila jen na zachycení soupeřova kloubu a jeho přemožení, ale byla míněna také jako útok na jeho citlivá místa. Chenovy metody byly velice efektivní, ale vzhledem k tomu, že např. kopání lehce způsobovalo vážná zranění, používala se jen metoda “překopávání”.
Přetlačování bylo přidáno k ostatním metodám (kopy, údery, porážení, srážení na zem a chytání) tradičních bojových umění v Číně. V současnosti má přetlačování v Tchaj-ťi tendenci stát se součástí bojových sportů.