První týden pobytu v Chenjiagou (Čchen-ťia-kou) jsme věnovali většinu času cvičení. Kromě pětidenního semináře Čchen Tchaj-ťi čchüan pořádaném Mistrem Zhu na místním stadionu jsme několikrát cvičili i přímo pod taktovkou samotného Mistra :-)
Cvičení s Mistrem Zhu Tiancai
Mistr Zhu Tiancai byl v době, kdy jsme navštívili Chenjiagou, doslova na roztrhání, protože se připravoval na účast na mezinárodním festivalu Tchaj-ťi čchüan v Jiaozuo (Ťiao-cuo) a zároveň pořádal seminář v Chenjiagou. Naše setkávání se tak podřizovalo tomu, co měl ten který den právě na programu. Na druhou stranu jsme měli velkou výhodu, protože je Radek (Kolář) Mistrův osobní žák, a tak naše česká skupinka nepřišla u Mistra zkrátka. Společně jsme si zacvičili, opravil nám řadu forem, pokročilejší naučil začátek sestavy Sin-ťia erh-lu a také nás dvakrát osobně pozval na šálek lahodného čaje.
První tři dny po příjezdu do vesnice jsme pod vedením Radka začínali ještě za kuropění cvičením pěti sestav Lao-ťia ji-lu. Mistr každé ráno vykoukl z chodby prvního patra a bedlivým okem zkontroloval, co se děje dole na dvorku. Možná jsme u něj získali nějaké plus, protože kromě dětí jsme byli téměř jediní, kteří už od šesti hodin od rána pilně trénovali, ostatní se objevili až u snídaně :-).
Mistr Zhu neustále kladl důraz na to, abychom cvičili co nejpomaleji. Tak získáme sílu a z měkkosti se stane tvrdost.
Během dne se Radek snažil, aby se nám Mistr věnoval co nejvíce. Většinu společně stráveného času nám Mistr Zhu Tiancai opravoval formy ze sestavy 74 forem Lao-ťia ji-lu a přitom neustále zdůrazňoval nutnost cvičit co nejpomaleji (jedině tak člověk získá sílu a z měkkosti se stane tvrdost).
Kromě staré sestavy učil Mistr jedno dopoledne nejpokročilejší studenty několik úvodních forem sestavy Sin-ťia erh-lu (dělové pěsti nové školy). Chvilku pro nás si našel i v době, kdy sám nevyučoval. Když nás viděl cvičit na dvorku, nedalo mu to, zastavil se a chvíli nás opravoval. Většinou to však byl jen okamžik, protože ho velmi záhy „ulovila“ skupinka návštěvníků, kteří si s ním chtěli popovídat, zacvičit a úplně nejčastěji vyfotografovat, což je zřejmě čínskou národní posedlostí.
Zážitkem bylo půl hodiny trvající cvičení sestavy Lao-ťia ji-lu s Mistrem Zhu Tiancai.
Asi největším zážitkem bylo společné večerní cvičení sestavy, které místo obvyklých 15-20 minut trvalo půlhodinku. Pomalé cvičení nám mělo umožnit více se soustředit na prodloužení dechu a plynulost pohybů. V žádném případě to však neznamenalo ospalost, o čemž svědčila Mistrova živost, prudké fa-ťingy a svižnější nakračování. A jedna dobrá zpráva, která svědčí o tom, že se výuka v Taiji Akademii ubírá správným směrem. Při sledování videa s nahrávkou sestavy bylo vidět, že po technické stránce (provedením forem) je naše cvičení mnohem bližší Mistrovu, než-li je tomu u čínských studentů, kteří cvičili s námi.
V době, kdy měl Mistr jiné povinnosti, se nám věnoval jeho nejmladší syn Zhu Xianghua (Ču Siang-chua), se kterým jsme cvičili podle pokročilosti buď sestavu Lao-ťia ji-lu nebo Sin-ťia ji-lu.
Je zajímavé vidět, jak se mladší generace odklání od Mistrova pojetí. Místo pomalého a trpělivého procvičování forem klade důraz na živost a bojovnost, jejíž nedostatek nám Zhu Xianghua (a potažmo i ostatní synové) většinou vytýkali.
Během pobytu v Mistrově domě jsme kromě praktické výuky vyslechli jeho přednášku o sedmi krocích nebo stupních vývoje studenta Tchaj-ťi čchüan. Základní a nejdůležitější je umění navíjení hedvábného vlákna. V další fázi je třeba do cvičení včlenit plynulost, třetím a čtvrtým krokem je zpřesňování jednotlivých forem, odstraňování větších a posléze i drobnějších chyb, což studentovi umožňuje samostatně cvičit sestavy, a tím budovat svou vnitřní sílu. Teprve když se žák dostane na tuto úroveň, může přejít k dalšímu stupni, kdy je schopen získanou vnitřní sílu využít v bojových aplikacích. Nejvyšším stupněm je pochopení vnitřního smyslu stylu.
Alena Koutecká
