Taiji, Taichi, Čchi-kung kurzy v praze

Zdravím všechny přátele a studenty z Taiji Akademie. V sobotu 7. srpna jsme dorazili do Pekingu. Začala tím naše tradiční letní cesta po velké Číně. Letos se na měsíční putování z Pekingu do Šanghaje vydalo 17 nadšenců z Taiji Akademie.

První den v parku Nebes Tiantan

První čtyři dny jsme se zdrželi v Pekingu. Ráno začínalo cvičením od půl sedmé v parku Nebes (Tiantan). Hotel, ve kterém jsme bydleli, je nedaleko od východní brány do parku.

V dávných dobách sloužil park Nebes císaři jako hlavní obětní místo. Každé jaro zde císař prosil nebesa o požehnání hojné úrody a krásného počasí.

Dnes je park Nebes v pravdě veřejným parkem. Každé ráno kolem šesté hodiny ranní potkáte stovky Číňanů jak spěchají do parku na ranní cvičení. Potkáte zde skupiny hrající tenis, hakysak nebo cvičící Tchaj-ťi, Čchi-kung a mnoho dalších neuvěřitelně pestrých aktivit.

Naše cesta mířila do středu parku, kde jsou pod borovicemi upravené plácky na cvičení Tchaj-ťi. Nejprve jsme hodinu a půl cvičili a potom se procházeli po parku a okukovali ostatní cvičence. Občas jsme se seznámili, prohodili několik vět, ukázali navzájem své umění nebo se postrkali při tchuej-šou. Zde jsou nejzajímavější setkání:

Mistr Wang  a jeho žáci

Mistr Wang je žákem slavného Mistra Feng Zhi Qiang. Cvičí a vyučuje Čchen Tchaj-ťi z linie Mistra Čchen Fake. Bylo zajímavé sledovat krásně měkké a plynulé pohyby jejich sestavy. Zváště bylo zřetelné navíjení pasem a velmi uvolněné ruce.

Mistři Wu Tchaj-ťi

Další setkání bylo s mistry Tchaj-ťi čchüan stylu rodiny Wu. Na svém plácku pod borovicemi se postrkovali a zkoušeli si svou dovednost v tchuej-šou (tlačící ruce). Slovo dalo slovo a již se Jakub, Petr a potom i Pavel pustili do poměřování svých dovedností. Jemná práce rukou a pevné postoje jsou nutným základem.

Mistr Čchen Jü

Poslední dnešní zastavení bude u skupinky s Mistrem Čchen Jü slavným vnukem Mistra Čchen Fake. Jeho studenti vetšinou urostlí muži nás nenechali na pochybách, že u nich se cvičí Tchaj-ťi čchüan ve své původní bojové podobě. Po chvilce přemlouvání jsme mohli vidět zblízka část sestavy v podání samotného Mistra Čchen Jü.

Zítra ve středu 11. srpna odjíždíme po ranním cvičení do provincie Henan, do města Luoyang. Zde navštívíme místní park, jeskyni tisíci Buddhů, klášter Šaolin a pohoří Hua Shan.

Radek Kolář

Úsměvný pohled na cestování do Číny a prvních pár dní v Pekingu z pera Radka Koláře

31. července − na cestě do Moskvy

Vždy, když se letadlo zvedne do výšky a objeví se první turbulence, říkám si, proč nemůže být klášter Šaolin a Čchen-ťia-kou někde za Brnem. Přátelé mi říkají, že létání je ta nejbezpečnější doprava, ale stejně není nad pevnou půdu pod nohama :-)

Letiště v Moskvě nezklamalo: špína, vedro a kouř z cigaret. A letos jako bonus − kompletní rekonstrukce za chodu. No, možná dobrá vstupní brána do zmatku a hluku, který mě čeká v Pekingu.

31. července − Moskva

Šestihodinové čekání v Moskvě na letišti ubíhá pomalu. Člověk se nemá kam schovat a občas na něj vybafne asijský bubák s rouškou přes ústa. No jo, prasečí a ptačí a kdovíjaká jiná chřipka, to není jen tak. Pak jde i make-up stranou :-)

Čekal jsem wi-fi, ale bohužel vím jen o jednom placeném, což je dost složité, ale půjdu ještě na obhlídku. Na tranzitní přepážce mi sebevědomý Rus píše do letenky Gate 1, podívá se někam hodně daleko za mě a pokyne rukou „pasli, pasli“. Problém nastane, když zjistím, že (díky rekonstrukci) Gate 1 ani 2 neexistují.

Hmm, dokážou tady lidem pěkně zamotat hlavu a „zpříjemnit“ čekání. Takže honem hledat info centrum. Hurá, vidím velký chumel zarouškovaných Asiatů, tam to asi bude. Nakonec to vzdávám, na tohle vážně nemám. Takže počkáme a uvidíme, šest hodin je dlouhá doba.

1. srpen − Peking

Díky časovému posunu nevím, jestli se mi zdál nebo jsem ho opravdu prožil. Nový hotel je ve staré čtvrti nedaleko parku Tiantan, kam chodíme pravidelně cvičit. Večer přišla průtrž mračen a do hotelu jsem se musel brodit. Večeře skromná − pálivé tofu, smažený lilek. Restaurace špinavá a kluci − číšníci v kalhotech, za které by se nemusel stydět leckterý bezdomovec. Jeden už nese jídlo a rýži přidržuje špinavou rukou. Upřímně lituji, že jsem vynechal očkování proti žloutence. Jinak je jídlo čerstvé a chutné.

5. srpna − Peking

Možná bych se měl vrátit na začátek. Letošní pobyt v Číně jsme naplánovali od 7. srpna do 6. září. Cesta zahrnuje Peking, Čchen-ťia-kou, Žluté hory, Hangzhou, Suzhou a mnoho dalších zajímavych míst. Jede nás celkem patnáct.

Rozhodl jsem se přijet do Pekingu o týden dřív. Jednak si odpočinout a potom také studovat a poznávat více místní lidi a zvyky. Hlavním místem mého zájmu je park Tiantan. Odtud znám v Pekingu několik přátel a zde také každé ráno cvičíme Tchaj-ťi. Takže těch několik dní jsem pobýval hlavně v parku :-), zní to divně a upozorňuji, že bydlím v hotelu :-) Nicméně Tiantan park mám rád. Nespočet klidných zákoutí, tisové háje a borovicové lesíky, které skrývají mnoho míst na cvičení Tchaj-ťi. Takový plácek na cvičení, to není jen tak. Nejprve musíte nalézt vhodné místo, vyrýt drny a místo vyrovnat a udusat. Potom je třeba plácek udržovat, zametat atd. Hotová věda. Také si každý svůj plácek hlídá a nedá na něj dopustit.

Když projdete jižní branou parku Tiantan a u božské kuchyně se dáte doprava, objeví se před vámi ten správný borovicový lesík. Cvičí se většinou stranou hlavních cest, kde proudí davy turistů. Po cvičení následuje jídlo a pak malá procházka po městě.

Dnes jsem se vydal do trochu jiného světa, na slavnou třídu Wang fujing. Najdete tady to nejluxusnější, co vůbec Peking nabízí. Honosné obchody, luxusní obchodní centra a kancelářské budovy, mezi kterými se proplétají davy turistů. Myslím, že mi to stačilo na celý týden. Je to mnohem únavnější než cvičení v parku. Ale mám důvod, proč jsem se vypravil právě sem. Mezi fastfoody se skrývá malá pekárna, která nabízí celozrnné bagety a chleba, podobný našemu. Jinak v Pekingu a v celé Číně těžko seženete pečivo a chleba v podobě, na kterou jsme zvyklí. Takže bitva s davy lidí stála za to. Večeře v evropském stylu (jogurt a chleba) byla vítanou a zaslouženou změnou.

6. srpen − Peking

Dnes vás zvu na večerní procházku starými uličkami zvanými Hutong. Více než sto let zde místní lidé žijí v domech zvaných Sihe Yuan − „Dvorek čtyř rohů“.

Přízemní domky jsou nalepené těsně na sebe, propletené úzkými uličkami. Vejdete-li dovnitř, musíte hned za vchodem obejít velký kámen. Na něm jsou vytesané znaky pro štěstí. Teprve potom jste na dvorku, ze kterého vstupujete do jednotlivých pokojů.

Skromné, útulné pokoje jsou jednoduše zařízené: postel a stůl (dnes ovšem nechybí ani televize). Je zde také malá kuchyně. Koupelnu byste hledali marně. Jednoduché umyvadlo poslouží jako zdroj vody na vaření i pro základní hygienu. Toaleta a sprcha jsou veřejné a společné pro několik domů. Nemusí být ani označené − v úzkých uličkách Hutong je ucítíte na dálku.