Uplynulý víkend na Talavanu patřil přátelskému setkání. Studenti Taiji Akademie přijeli do tradiční rodinné Tchaj-ťi školy spojit dopolední pomoc při zvelebování a úklidu zahrady s odpolední výukou Tchaj-ťi pod vedením Radka Koláře.
V pátek večer jsme si po příjezdu dali na hřišti pár sestav, společně si pochutnali na připraveném sushi a odpočinuli při promítání filmu. Mimochodem, kdo neviděl Samsáru, doporučuji :-)
Druhý den ráno sice počasí nevypadalo moc lákavě, v údolí byla mlha a na trávě trochu jinovatky, ale na rozcvičku jsme dorazili všichni. Chvíli jsme za Radkem postáli ve Wu-ťi, spolu zanavíjeli, pak hurá na vydatnou snídani a do práce. Vykouklo sluníčko a navzdory ranní zimě se udělal krásný den. Kluci (Ondra, Jirka a Vlasta) aplikovali principy Tchaj-ťi v praxi při řezání dřeva, holky dostaly do ruky hrábě, motyčky, vidle a kolečka a vyčistili, co se dalo − políčko, kam přijde na jaře zelenina pro talavanský stůl, okolí plotu, prostor mezi domem a tělocvičnou.
Na záhoncích jsme sváděly lítý boj s nepřítelem plevelem. S takovým hlubokým zakořeněním se člověk jen tak nesetká. Ale není se co divit, když plevel trénuje 24 hodin denně 7 dní v týdnu :-)) Takže inspirace pro naše cvičení − Wu-ťi není nikdy dost.
Pracovali jsme naplno, a tak jsme byli v jednu rádi, když se přiblížil čas oběda. Po práci nám chutnalo, i když na Talavanu zpravidla chutná vždycky všem.
Krátká polední siesta utekla rychle a odpoledne jsme začali se cvičením sestav. Hlavním tématem víkendu bylo zdokonalení techniky kroků a nakračování v sestavách. Radek vše ukazoval, vysvětloval, každého individuálně opravil. Po cvičení se část skupiny vydala na procházku a na houby, které nebyly.
Večer nás čekala kupa bramboráků a povídání o dalších plánech rozvoje Talavanu. Radek promítl i několik videí z letošního pobytu v Číně − cvičení s mistrem Zhu Tiancai v Chenjiagou, účast na mezinárodním festivalu v Jiao-zuo, ukázky ze soutěže a návštěvu kláštěra Shaolin.
Druhý den jsme byli rádi, že si můžeme přispat, protože se měn
il čas. Nedělní ráno bylo navíc příjemnější než to předchozí a slibovalo další den plný slunce. Dopoledne jsme pokračovali v práci − kluci se znovu vrhli s pilou na dřevo a dámská část dostala na starost úklid dýní do sklepa a úpravu levandulových záhonků.
Po obědě (tentokrát v libanonském duchu − domácí falafel a tabouleh) jsme šli cvičit na hřiště. Radek nám ladil 
sestavy − podle pokročilosti 13 nebo 74 forem. Pomalu nastal čas odjezdu.
Myslím, že přátelské setkání se povedlo a všichni byli spokojeni. Výbuchy smíchu a klábosení, které se ozývalo po zahradě, svědčily o tom, že práce nemusí být jen nuda a námaha. A protože smích uzdravuje a Tchaj-ťi vám doplní a rozproudí čchi, pobyt byl dokonalými očistnými lázněmi v přírodě :-)).
Alena Koutecká
